Člověk nejednou vyráží do přírody, aby v této nabyl toho, co v běžném životě postrádá. Tedy klidu, pohody, duševní rovnováhy. Dále se do ní vypravuje, aby si tam třeba i nasbíral nějaké ty lesní plody, aby se pokochal, aby… Těch důvodů je nepřeberné množství.
Ovšem ne každý člověk se může do přírody vypravit, kdykoliv si zamane. Zatímco pro venkovana není tato nikterak nedostupnou, obyvatelé měst aby se za ní nejednou plahočili třeba i učiněný světa kraj.
A pokud to má někdo do té pravé a nefalšované přírody příliš daleko, nejednou se přizpůsobí. Což znamená, že si vytvoří alespoň kousíček své vlastní, dostupné přírody. Říká se tomu zahrádka a při troše fantazie si může takovou pořídit leckdo. Byť třeba i jenom miniaturní.
Dnes už může být taková. Je sice pravda, že to, co se za zahradu vesměs považuje, jen tak kdekdo mít nemůže, na to se zejména ve městech dost prostoru nenabízí, ale na takovou zmenšenou imitaci se může zmoci snad každý.
Stačí se inspirovat v nějakých těch časopisech, jichž je na našem trhu dost a dost, stačí se třeba i jen krátce porozhlédnout ve virtuálním světě internetu a každý tam nějakou tu pro sebe vhodnou variantu najde.
Stačí klidně i docela obyčejný panelákový balkón, na který si člověk dá pár truhlíků třeba se zasázenými květinami, a pak už stačí jenom špetka fantazie a člověk je rázem jako uprostřed vzkvétající oázy. Truhlíky se totiž dají sehnat všude, tu keramické, tu plastové, někdy samozavlažovací a někdy závěsné, snad všech představitelných barev a velikostí, zemina se dá koupit rovněž a semen či sazenic bývá v obchodech tolik, že by si člověk musel pomalu vzít dovolenou, aby si je všechny prohlédl a důkladně si pročetl návody, jak se o tu či onu rostlinu starat.
Člověk si může na balkóně vypěstovat dejme tomu sedmikrásky, lobelky, nestařec, begonie, fuchsie, muškáty a petúnie, ten, kdo dává přednost tomu, co se dá nakonec i sníst, může zvolit rajčata či jahody,…
A když se mezi to postaví nějaké to křesílko, třeba plastové, kovové nebo skleněné, na kterém se člověk rozvalí,… no dokážete si představit něco krásnějšího?
Možná ano, možná ne. To už záleží na každém z vás.
Ale jedno je jisté. Že svůj kousek přírody může mít každý. Aspoň nějakou tu trpasličí zahrádečku u svých panelákových oken. Může se o ni starat a pak se kochat.
Kdo tak učiní, určitě neprohloupí.